Zaměření a popis činnosti
Jak se krajina měnila v posledních cca 200 letech? Co tyto změny pohánělo? Jak se to projevilo na krajině současné, a to nejen z hlediska jejího uspořádání ale především fungování? Můžeme se z minulých krajin poučit a získané poznatky aplikovat na současnost, resp. budoucnost tak, aby byla naše krajina odolnější vůči dopadům měnícího se světa a také příznivější pro všechny organismy? Lze vůbec minulost replikovat, resp. je to v našem zájmu? Anebo je lepší se jí jen inspirovat a využít při aplikaci novějších konceptů, jako je agrolesnictví, ekosystémové/krajinné služby, ekologické sítě, a podobně?
Těmito otázkami a tématy se zabývá Odbor ekologie krajiny, který pro jejich řešení využívá staré topografické mapy od poloviny 19. století do současnosti a z nich vytvořené vrstvy využití krajiny v pěti časových řezech (tzv. databáze TopoLandUse), ale také nejmodernější techniku v podobě dronů a z nich vytvořená data a mapy.
Více informací zde: ekologie-krajiny.cz
Ukázka starých topografických map a databáze TopoLandUse, využívaných pro zodpovězení mnoha výzkumných otázek řešených na odboru
Ukázka využití moderních nástrojů pro zodpovězení výzkumných otázek řešených na odboru: snímek z UAV (dron) – RGB snímek (foto) a povrchové teploty odvozené z termálního pásma multispektrální kamery Altum Micasense.
Aktuality
VÚKOZ je partnerem EURAF 2024 – konference agrolesnictví
LidéLidéLidéLidé7. ročník konference agroslesnictví –...
Obnova přírodního dědictví v Evropském Zeleném pásu – inspirativní příklady dobré praxe
LidéLidéLidéLidéEvropský Zelený pás je územím s pohnutou...
Článek v Landscape Ecology o vlivu využívání krajiny 19. století na současnou vegetaci trávníků
LidéLidéLidéLidé Existuje vztah mezi krajinným pokryvem z...
Vedoucí odboru
Ing. Jakub Houška, Ph.D.
E-mail: jakub.houska@vuk.gov.cz
Telefon: 734 874 445
Pracoviště odboru: Brno
Projekty
Kompost jako klíč k živé půdě
Výsledky pokusů Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) ukazuje, že správně připravené komposty mohou zásadně zlepšit kvalitu půdy, nahradit část minerálních hnojiv a výrazně podpořit růst rostlin – včetně lesních školek. Klíčem je jejich složení a správné dávkování.
Naši vědci mapují a uchovávají jedny z nejnebezpečnějších rostlinných patogenů světa
Do České republiky se nenápadně dostávají vysoce invazní patogeny rostlin, které mohou způsobit rozsáhlé škody v lesích, sadech i městské zeleni. Výzkumný ústav pro krajinu v Průhonicích buduje unikátní sbírku těchto organismů a zároveň přináší konkrétní doporučení, jak jejich šíření účinně bránit.
Unikátní sbírka VÚK láká na téměř stoletou tradici šlechtění rododendronů v Průhonicích
Květná sezóna pěnišníků (rododendronů a azalek) je ve Výzkumném ústavu pro krajinu (VÚK) v plném proudu. V Dendrologické zahradě v Průhonicích nyní postupně rozkvétá množství keřů a návštěvníci mohou obdivovat přibližně tisíc genotypových položek – od planých druhů k historickým až po moderní odrůdy včetně výsledků vlastního průhonického šlechtění. Kolekce pěnišníku, kterou spravuje Dendrologická zahrada VÚK, patří mezi nejvýznamnější svého druhu ve střední Evropě a navazuje na více než sto let trvající tradici jejich pěstování v Průhonicích.