Topol černý je naší domácí dřevinou s přirozeným výskytem v lužních lesích, břehových a doprovodných porostech. V současnosti je hodnocen jako kriticky ohrožený druh, který je na ústupu. Cílem metodiky je vytvořit postup využitelný při jeho reintrodukci do původních habitatů. Metodika podrobně popisuje jednotlivé kroky vedoucí k zajištění dlouhodobé a udržitelné existence jeho výsadeb. Věnuje se teoretickým základům dané problematiky, volbě vhodného výsadbového materiálu, výběru lokality, vlastní výsadbě a následné péči o jeho porosty kolem vodních toků a zohledňuje platnou legislativu České republiky. Vytvořený postup lze rovněž použít při obnově, posilování a propojování stávajících zbytkových populací. Častější výsadbou topolu černého do původních habitatů budou redukovány negativní dopady invazních patogenů většiny jejich klíčových dřevin. Ve výsledku posílením populace topolu černého dojde ke stabilizaci a obnově narušených biotopů, které následně mohou posloužit jako vhodné prostředí pro jeho přirozenou obnovu.

Mapa reintrodukce zachycuje výskyt jedinců topolu černého zjištěný v průběhu projektu spolu s informacemi o vhodnosti jednotlivých lokalit pro jeho reintrodukci. Topolů černých bylo nejvíce nalezeno v teplých nížinných oblastech v nivních polohách řek Labe, Moravy, Ohře či Odry. Česko bylo na základě analýzy vybraných abiotických faktorů (klimatických podmínek a složení půd) rozděleno do pěti kategoriíí vhodnosti území pro reintrodukci topolu černého. Území klasifikované jako výborné pro reintrodukci se nachází na 4 % rozlohy Česka (3 100 km2), velmi dobré na 3 % (2 300 km2), dobré na 48 % (37 700 km2), méně vhodné na 26 % rozlohy (20 800 km2) a nevhodné na 19 % rozlohy (14 900 km2). Vytvořená mapa může přispět spolu s dalšími výsledky projektu k samostatnému dlouhodobému přežívání topolu černého v krajině a ve výsledku i ke zvýšení stability dnes silně ohrožených ekosystémů v blízkosti vodních toků.

Metodika řeší problematiku oceňování okrasných rostlin a stanovování výše škody komplexně u všech růstových forem dřevin (stromy, keře, dřevité liány), trvalek, neprodukčních trávníků a živých plotů, stěn a tvarovaných solitér dřevin. Podrobně popisuje postup oceňování jednotlivých skupin okrasných rostlin – od vstupních údajů a jejich použití až po způsoby výpočtu ceny. Uvádí pracovní postup při oceňování škody totální i částečné na okrasných rostlinách a jejich sestavách. Metodika se zabývá i otázkou platnosti a aktualizace zjištěných cen. Obsahuje nezbytné tabulky pro manuální výpočty pomocí směrných cen materiálů a pěstebních nákladů včetně výpočtového schématu. Prezentuje příklady oceňování okrasných rostlin ze všech výše uvedených skupin situovaných na různých lokalitách a stanovištích.
Tato metodika je již druhou aktualizací původní publikace z roku 2013. Byl sem znovu zařazen podrobný návod na aplikaci dat. K usnadnění výpočtů při zjišťování aktuální hodnoty okrasných rostlin z uvedených skupin či jejich sestav poslouží uživatelům dvě softwarové aplikace OCEOR I a OCEOR II. Oba programy a elektronické vydání metodiky jsou zájemcům k dispozici na webových stránkách VÚK.

Atlas shrnuje a završuje pětileté úsilí (součást projektu monitoringu krajiny) analyzování změn krajinného pokryvu a člověkem vybudovaných struktur v českých chráněných krajinných oblastech a národních parcích v období od 50. let 20. století do současnosti. Je dělen do 30 kapitol. Každá pojednává o jednom konkrétním území. Dílo poskytuje ucelenou informaci o vývoji krajiny v jednotlivých oblastech, a navíc zdůrazňuje společné trendy, nebo naopak zvláštnosti, kterými se daná území vyznačují.

Katalog výstavy je součástí výstupů celostátního projektu Praktické přístupy k územní ochraně historické kulturní krajiny. Mezi hlavní cíle projektu patřilo ověřit praktickou využitelnost certifikované metodiky Typologie historické kulturní krajiny České republiky na několika správních územích obcí s rozšířenou působností (zde identifikovat a dokumentovat hodnoty historické kulturní krajiny, definovat památkový zájem a možnost památkové ochrany) a prakticky ověřit a prezentovat inovativní přístupy, směřující k participativním způsobům interpretace problematiky památkových hodnot a péče o historickou kulturní krajinu. Pozornost katalogu je soustředěna na oblast bývalé Netolické obory na Prachaticku. Zde byla ověřována praktická využitelnost metodických materiálů, probíhal výzkum vodního díla Jakuba Krčína a komunitní projekt s netolickou veřejností. Katalog seznamuje čtenáře s návrhem krajinné památkové zóny Netolická obora a dále jsou představeny výzkumné práce probíhající na Netolicku v letech 2020–2021 a Krčínova stoka na Kratochvíli. Katalog je určen čtenářům, kteří se zajímají o problematiku edukace a interpretace v oblasti kulturního dědictví, zejména historické kulturní krajiny.

Cílem metodiky je poskytnout optimalizovaný postup mikropropagace a generativního rozmnožování u čtyř domácích druhů jeřábů, dvou endemických (Sorbus gemella, S. omissa) a dvou hybridogenních (S. × abscondita, S. × kitaibeliana). Uvedené množitelské postupy podpoří aktivní ochranu a uchování tohoto přírodního bohatství pro budoucí generace. Umožní napěstovat mladý materiál, který může sloužit k posílení stávajících ohrožených populací jmenovaných druhů nebo případně založení nových výsadeb v rámci repatriace jejich vymizelých populací. Pouze online

Metodika slouží jako návod k praktickým opatřením vedoucím k nastolení udržitelného stavu populací dvou vybraných stenoendemických druhů jeřábů a jejich dlouhodobě účinné ochraně. Soubor doporučení pro praxi se týká lokalit jeřábu džbánského (Sorbus gemella) v oblasti Džbánu v okrese Louny a jeřábu opominutého (Sorbus omissa) na levé straně údolí Vltavy mezi obcemi Roztoky v okrese Praha-západ a Dolany nad Vltavou v okrese Mělník. Byla vypracována praktická opatření k udržitelnosti a ochraně populací těchto dvou modelově vybraných druhů jeřábů endemických ve středních Čechách. Metodika shrnuje nejnovější poznatky z terénních průzkumů populací těchto druhů, při kterých byly zjištěny nové skutečnosti a nalezeni dosud neznámí jedinci. U obou vybraných druhů byla poprvé zaměřena přesná poloha všech známých jedinců podle GPS a také zjištěny jejich základní dendrometrické parametry. Vzhledem k provedení detailního, a přitom kompletního průzkumu lokalit výskytů obou druhů byly poprvé shromážděny aktuální poznatky o stavu jejich stanovišť umožňující formulovat cílený návod praktických opatření.

Publikace se věnuje zahradnické práci s květinovými kulturami v Průhonicích a její historii. Úvodní kapitola stručně popisuje počátky, jež jsou spojeny s osobností hraběte Arnošta Silva Taroucy. Na ni navazuje kapitola o Rakousko-uherské a následně Československé dendrologické společnosti, o jejich zahradnické činnosti a významu. Obsahem následujících kapitol je vznik a vývoj výzkumného ústavu a jeho směřování, co se květin týká, až do současnosti. V této části knihy nechybí popis tří zahradnicky nejdůležitějších míst v Průhonicích: Průhonického parku, v rámci kterého je zvláštní pozornost věnována jedné z nejcennějších partií – alpinu, dále Dendrologické zahrady a průhonické Botanické zahrady Chotobuz. Důležitou součástí publikace je soupis všech rodů květin s popisy odrůd vyšlechtěných v Průhonicích. Závěr publikace je věnován osobnostem, které se na zahradnické a šlechtitelské práci významně podílely.

Cílem metodiky integrované ochrany lesnického sadebního materiálu je s pomocí nového souboru pravidel zajistit vytvoření a udržení hygienicky odpovídajícího školkařského provozu a produkci nezávadného školkařského materiálu. Tato metodika je založena na novém proaktivním přístupu k řešení problému kontaminace školkařských provozů. Dosud používaný postup reaktivní (tj. identifikace nemocných rostlin ve školce či na výstupu a jejich odstranění či léčení) má pouze okrajovou funkci, hlavní roli představuje identifikace vstupů a cest infekce do školek a jejich následné přerušení v kombinaci s udržením provozu v podmínkách bez přítomnosti invazních oomycetů. Metodika je rozdělena do tří částí věnovaných symptomatologii, preventivním a kurativním opatřením. Klíčovou částí metodiky jsou preventivní opatření, bez jejichž důsledné aplikace není produkce zdravého materiálu možná.

Metodika přináší jednoznačný popis symptomů chorob způsobovaných oomycety v sadech, který povede ke včasné identifikaci chorob způsobených oomycety, a dále soubor integrovaných opatření, jejichž aplikací dojde k omezení dalšího šíření oomycetů v sadech a k potlačení jejich významu a škod, které způsobují.

Publikace představuje vývoj zeleně veřejných prostranství a vnitrobloků v kontextu vývoje území pražských památkových zón, urbanistických souborů, které obklopují pražskou památkovou rezervaci. Tyto základy městských čtvrtí vznikaly postupně, převážně po polovině 19. století, na základě vytyčených plánů. Jejich důležitou součástí byla vždy zeleň. Na území památkových zón Smíchov, Karlín, Vinohrady, Žižkov, Vršovice, Nusle, Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice a vilová kolonie Ořechovka je dokumentován vývoj kompozice jednotlivých parků, náměstí a hřbitovů a jsou identifikovány jejich památkové hodnoty jako východisko pro stanovení principů jejich ochrany a regenerace. Součástí je i dendrologický rozbor těchto unikátních typů zeleně. Specifickým typem je zeleň vnitrobloků, kde byla pozornost zaměřena na funkci, podíl a kvalitu ploch zeleně. Text je doplněn kompozičními rozbory a fotodokumentací.

Publikace se zabývá zelení v městských památkových zónách Středočeského kraje a jejím vztahem ke stavebnímu a urbanistickému vývoji měst. Zkoumá historický vývoj zeleně ve městech, proměny společenských požadavků na veřejná prostranství a jejich zeleň, a hodnotí současný stav z pohledu památkové ochrany a urbanismu.