Výsledky pokusů Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) ukazuje, že správně připravené komposty mohou zásadně zlepšit kvalitu půdy, nahradit část minerálních hnojiv a výrazně podpořit růst rostlin – včetně lesních školek. Klíčem je jejich složení a správné dávkování.
Do České republiky se nenápadně dostávají vysoce invazní patogeny rostlin, které mohou způsobit rozsáhlé škody v lesích, sadech i městské zeleni. Výzkumný ústav pro krajinu v Průhonicích buduje unikátní sbírku těchto organismů a zároveň přináší konkrétní doporučení, jak jejich šíření účinně bránit.
Květná sezóna pěnišníků (rododendronů a azalek) je ve Výzkumném ústavu pro krajinu (VÚK) v plném proudu. V Dendrologické zahradě v Průhonicích nyní postupně rozkvétá množství keřů a návštěvníci mohou obdivovat přibližně tisíc genotypových položek – od planých druhů k historickým až po moderní odrůdy včetně výsledků vlastního průhonického šlechtění. Kolekce pěnišníku, kterou spravuje Dendrologická zahrada VÚK, patří mezi nejvýznamnější svého druhu ve střední Evropě a navazuje na více než sto let trvající tradici jejich pěstování v Průhonicích.
Dnes se podíváme na práci odboru biologických rizik, který vede ve VÚKu Karel Černý. Hlavním tématem odboru je výzkum invazní fytopatogenní neobioty (tzn. invazních patogenů), jejího vlivu na přírodní prostředí a vývoj opatření, kterými je možné jej omezit.
Roční monitoring pěti šumavských potoků, levostranných přítoků Vltavy, přináší důležité poznatky o kvalitě vody v jedné z nejcennějších přírodních oblastí Česka. Výsledky jsou klíčové i pro ochranu kriticky ohrožené perlorodky říční.
Jaro nabývá na síle, a to je nejvyšší čas otevřít brány našich skleníků. Zveme naše věrné i nové zákazníky do našich skleníků, kde bude probíhat jarní prodej květin s odborným poradenstvím.
Vědci z VÚKu nyní ukázali, že moderní laboratorní metoda mikropropagace dokáže jeřáby stromy účinně množit a pomoci tak jejich ochraně. Nový postup umožňuje vypěstovat velké množství rostlin i z velmi malého počtu jedinců, což je pro záchranu ohrožených populací klíčové.
Markéta vede ve VÚKu odbor kulturní krajiny a sídel a dnes se podíváme na práci její a jejího týmu. V rozhovoru nám mj. připomene, že krajina funguje jako odraz lidské společnosti a změny se do ní propisují vždy s určitým zpožděním.
V týdeníku Respekt vyšel článek novináře Petra Horkého o genetické databance Dendrologické zahrady v Průhonicích s názvem Jak se zachraňují stromové celebrity, pod nimiž odpočíval Žižka nebo Masaryk. Je o roubech významných stromů, které Dendrologická zahrada uchovává.
Jana vede ve VÚKu odbor rostlinných biotechnologií a dnes se s ní podíváme na práci její a jejího týmu. Láska k rostlinám ji provází už od dětství. To ji přivedlo až k jejich pěstování v laboratorních podmínkách in vitro. Z malé části rostliny, někdy dokonce z jedné buňky, dokáže díky biotechnologickým metodám obrazně řečeno vypěstovat celou rostlinu.