Celkem 352 druhů bylo zveřejněno v prvním Seznamu nepůvodních hub a oomycetů České republiky. Pod vedením odborníků z VÚK tak byl završen  rozsáhlý výzkum údajů z odborné literatury, online databází, herbářů a institucionálních i osobních sbírek. Výzkum také vedl ke zjištění, že nepůvodní houby jsou nedílnou složkou neobioty významem rovnocennou s rostlinami a živočichy. Jejich šíření je příčinou nejen závažných škod v hospodářství, ale představují i extrémní riziko pro přírodní prostředí.

Počet a původ zavlečených druhů

Celkem byl za období 1813–2022 zaznamenán výskyt 352 nepůvodních druhů. Z tohoto počtu bylo zjištěno 156 naturalizovaných druhů (tzn.  přežívajících a rozmnožujících se v podmínkách Česka) a 72 druhů invazních, tj. napadající přírodní ekosystémy a naše domácí druhy).

Byly identifikovány dvě hlavní vlny zavlékání kopírující vlny globalizace – první v období 1901–1930 a ta současná od roku 2000. Během první vlny byly na naše území zavlékány zejména druhy způsobující škody v zemědělství a v okrasném zahradnictví, pro druhou vlnu je nápadný nárůst počtu druhů významných pro lesnictví a ochranu přírody. Největší podíl nepůvodních druhů je tvořen druhy zavlečenými ze severní Ameriky, Evropy a Asie. V současné době je nejvýznamnějším zdrojem nepůvodních druhů hub mírný teplý pás Asie.

Z taxonomického hlediska představují největší část nepůvodních druhů vřeckovýtrusné houby (askomycety). Na úrovni tříd jsou nejčastější Peronosporomycetes, Dothideomycetes, Leotiomycetes, Pucciniomycetes, Sordariomycetes a Agaricomycetes. Převládají parazitické houby napadající rostliny (89,2 %) a jen malý podíl představují saprotrofní houby rozkládající organický materiál jako listí, zbytky dřeva, ale i živočichů) a další ekologické skupiny těchto organismů.

Význam zavlečených druhů

Negativní dopad zavlečených druhů, ať už ekonomický nebo environmentální, byl doložen nebo může být odůvodněně předpokládán u bezmála 90 % z nich. Hodnocení potenciálního rizika ukázalo, že největší počet druhů ovlivňuje zahradnictví, zemědělství a lesnictví. U 36 zavlečených druhů lze očekávat významné poškození ekosystémů a šest z nich lze považovat za transformery – druhy, které mění charakter, stav, strukturu nebo povahu napadených ekosystémů. Mezi nejvýznamnější z těchto druhů lze zařadit např. hnileček račí, ofiostomu jilmovou, voskovičku jasanovou nebo plíseň olšovou.

Velká výzva do budoucna

Invazní houby a oomycety jsou významově rovnocennou složkou neobioty. Jejich šíření a invaze jsou příčinou nejen závažných škod v hospodářství, ale představují i extrémní riziko pro přírodní prostředí, kde v důsledku jejich invaze dochází k trvalým změnám napadených ekosystémů. Problematika invazních druhů hub a oomycetů – jejich šíření a impakt v přírodním prostředí pak představuje jednu z velkých výzev budoucnosti invazní ekologie.

Více k Seznamu na adrese https://czechmycology.org/article/78106 (text v angličtině).