Zaměření a popis činnosti
Odbor ekologie lesa se dlouhodobě zabývá výzkumem přirozených lesů především v Česku, ale také v zahraničí na několika kontinentech. Těžiště výzkumu se koncentruje na lesní ekosystémy v mírném podnebném pásu, neméně důležité je i porovnání těchto ekosystémů s tropickými a boreálními lesy. Základem výzkumu je sledování životního cyklu stromů na úrovni jedince s cílem porozumět vývoji lesa a odhadovat budoucí směřování jak přirozených, tak hospodářských lesů. Náš výzkum je vázán zejména na síť lokalit celoplošného opakovaného měření stromů. Mezi nejcennější lokality výzkumu v České republice patří rezervace Žofínský prales, který je součástí celosvětové výzkumné sítě ForestGEO. Ta pokrývá všechny lesní biomy světa a orientuje se na řešení globálních témat ve vývoji lesních ekosystémů, jakými jsou uchování druhové bohatosti nebo vázání uhlíku.
Náš tým také monitoruje tzv. nová bezzásahová území s využitím metod statistické inventarizace. Mimo to garantujeme evidenci našich přirozených lesů na úrovni lesních porostů prostřednictvím tzv. Databanky přirozených lesů ČR.
Používáme řadu výzkumných metod, např. dendrochronologii, prostorovou statistiku, strojové učení, geomorfologii, radiometrii, geochemii, půdní vědu, botaniku, mykologii, entomologii, malakologii, bryologii a pozemní a bezpilotní letecké laserové skenování. Data laserového skenování zpracováváme mj. programem 3DForest, který úspěšně vyvíjíme.
Nezbytná je spolupráce s výzkumnými pracovišti po celém světě, vč. vzájemného sdílení a výměny dat, což nám umožňuje podílet se na odhalování globálních zákonitostí fungování lesů. Spolupráce s akademickými institucemi je samozřejmostí a je realizována zapojováním studentů, zejména doktorandů do výzkumu. Tím je zároveň obohacován náš multidisciplinární týmu.
Témata: ekologie lesa, interakce mezi stromy a půdou a mezi stromy navzájem v čase a prostoru, role stromů při formování krajiny, evoluce půd, diverzita různých skupin organismů a jejich vazba k prostředí, zákonitosti vyrůstání nové generace lesa, obnovní management, mortalita, vyplňovaní růstového prostoru, gap-dynamika, dendrochronologie, vývratová dynamika, biomechanika stromů, biogeomorfologie, chemismus lesních půd aj.
Vice informací zde: pralesy.cz
Aktuality
Otevřený dopis k situaci lesních porostů ve Ždánickém lese a Chřibech
LidéLidéLidéLidéOtevřený dopis zaštítěný kolegy z odboru...
Změna v odhadovaném potenciálu poutání CO2
LidéLidéLidéLidé14. 5. vyšla v prestižním časopise...
Stanovisko k pokračující těžbě a obnově lesních porostů ve Ždánickém lese a Chřibech
LidéLidéLidéLidéMinulý týden jsme spolu s kolegy...
Vedoucí odboru

Ing. Kamil Král, Ph.D.
E-mail: kamil.kral@vuk.gov.cz
Telefon: 541 126 263
Mobil: 605 205 086
Projekty
Naši vědci mapují a uchovávají jedny z nejnebezpečnějších rostlinných patogenů světa
Do České republiky se nenápadně dostávají vysoce invazní patogeny rostlin, které mohou způsobit rozsáhlé škody v lesích, sadech i městské zeleni. Výzkumný ústav pro krajinu v Průhonicích buduje unikátní sbírku těchto organismů a zároveň přináší konkrétní doporučení, jak jejich šíření účinně bránit.
Unikátní sbírka VÚK láká na téměř stoletou tradici šlechtění rododendronů v Průhonicích
Květná sezóna pěnišníků (rododendronů a azalek) je ve Výzkumném ústavu pro krajinu (VÚK) v plném proudu. V Dendrologické zahradě v Průhonicích nyní postupně rozkvétá množství keřů a návštěvníci mohou obdivovat přibližně tisíc genotypových položek – od planých druhů k historickým až po moderní odrůdy včetně výsledků vlastního průhonického šlechtění. Kolekce pěnišníku, kterou spravuje Dendrologická zahrada VÚK, patří mezi nejvýznamnější svého druhu ve střední Evropě a navazuje na více než sto let trvající tradici jejich pěstování v Průhonicích.
MY JSME VÚK! Rozhovor s Karlem Černým
Dnes se podíváme na práci odboru biologických rizik, který vede ve VÚKu Karel Černý. Hlavním tématem odboru je výzkum invazní fytopatogenní neobioty (tzn. invazních patogenů), jejího vlivu na přírodní prostředí a vývoj opatření, kterými je možné jej omezit.




