O tom, že projekty Výzkumného ústavu pro krajinu mají dopad na každodenní život obyvatel naší země a ochranu životního prostředí v místech, kde se lidé rekreují a žijí, se mohli přesvědčit účastníci debaty Od Volarského potoka k Lipnu. Co nám teče za humny a jaké to má dopady?, kterou uspořádaly volarské spolky Občané a přátelé Vltavského luhu, Pelyněk a Šumava domovem dne 23. července 2026 v Kině Volary. Aktuální data aktivovala občasnké spolky k rozpoutání diskuze nad stavem odpadní infrastruktury a ochrany přírody.

Hlavními tématy volarské debaty byla kvalita vod ve Volarském potoce a její vliv na Vodní nádrž Lipno, kapacitní a technologiká omezení volarské čistírny odpadních vod a odpadní infrastruktury a jejich vliv na stav vod a přírody v regionu.

V debatě občanů s experty zastupoval VÚK Ivan Suchara, vedoucí odboru biomonitoringu. Účastníkům diskuze prezentoval nejnovější data svého výzkumu čistoty vod 5 přítoků Vltavy v okolí Volar (více také v samostatném článku).

„Problémem je především vysoký obsah fosforu (odhadem menší desítky tun ročně) přitékajícího z několika ČOV do Vodní nádrže Lipno. Každoročně se tak zhoršují problémy s nadměrným výskytem sinic, které v blízké budoucnosti mohou znemožnit rekreační a rybářské využívání nádrže. I při lepším čištění by odstranění fosforu  přirozenou cestou z dnových sedimentů přehrady trvalo stovky let. Pozitivní informací je alespoň to, že ČOV Volary dnes odstraňuje fosfor nad zákonný limit,“ zhodnotil Ivan Suchara.

Na jeho prezentaci navázal Jan Potužák z Povodí Vltavy, který do diskuse vnesl odborný pohled správce toku, představil detailní informace o stavu povodí a (ne)fungování odlehčování odpadních vod. Pavla Setničková ze spolku Lipensko pro život nakonec zasadila téma do širšího kontextu, jak se znečištění vod ve Volarském potoce a přítocích Vltavy projevuje na kvalitě vod až ve Vodní nádrži Lipno.

Akce se zúčastnilo zhruba 40 občanů, s kterými proběhla téměř dvouhodinová diskuze zaměřená hlavně na možnosti řešení čištění odpadních vod z Volar – oddělení komunální a splaškové kanalizace, stavba nové ČOV, výstavba retenční nádrže ap. Problematika fosforu se bude muset řešit na základě přísnějších norem na čištění odpadních vod požadovaných současnou legislativou EU, kterou bude muset ČR implementovat nejpozději v roce 2027.

Občané se dotazovali i na problematiku zimního solení vozovek a vyluhování škodlivin z elektrárenského popílku do povrchových vod, dopady zvyšování teplot na kvalitu vody a dopady ztráty původních povrchových vod a hydrologických funkcí lesa v dlouhodobě odlesněných částech NP Šumava, (tzv. „lesní poušti“).